K otázkám možné náhrady škod (ve spolupráci s AK Matzner et al)
S ohledem na dále uvedené a poměrně krátkou lhůtu (6 měsíců), je třeba nyní důkladně shromažďovat důkazy, neboť v případě náhrady škody soudy z naší obecné praxe poměrně výrazně stát šetří a daná tvrzení je tak nutné důkladně prokázat.
Podle čl. 5 a 6 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky bylo v České republice vyhlášen nouzový stav, pro případný vznik škod se uplatní ustanovení zákona č. 240/2000 Sb., krizový zákon, který umožňuje tyto náhrady:
o za omezení vlastnického nebo užívacího práva, poskytnutí věcného prostředku, vykonání pracovní povinnosti nebo pracovní výpomoci
o za škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními včetně náhrady věcné škody a újmy na zdraví vzniklé při výkonu uložené pracovní povinnosti, pracovní výpomoci nebo dobrovolné pomoci
Podle ust. § 36 odst. 1 krizového zákona je stát povinen nahradit škodu způsobenou právnickým a fyzickým osobám v příčinné souvislosti s krizovými opatřeními.
Náhradou škody dle dle ust. § 2925 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, vůči němuž je krizový zákon speciální úpravou, umožňuje uplatňovat skutečnou škodu a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk), kdy dle speciální úpravy v ust. § 36 odst. 4 se neuvádí v předešlý stav, ale hradí škoda v penězích. Co do požadavku na ušlý zisk judikatura uvádí, že toto je na posouzení každého konkrétního případu, kdy v určitých případech jej přiznává i dle obecné právní úpravy občanského zákoníku, v jiných případech dle konkrétních okolností přiznává jen skutečnou škodu dle speciálního normy, tj. krizového zákona.
Je také potřeba vzít v potaz možnosti liberace (vyvinění) státu, kdy stát se této odpovědnosti může zprostit tehdy, pokud se prokáže, že poškozený si způsobil škodu sám, bude se jednat o případy, kdy by například potraviny nebyly umístěny do mrazáku, ač by se tak předešlo jejich zkáze, nebo možnost mimořádného snížení náhrady škody podle § 2953 a násl. občanského zákoníku nebo moderace soudem po spravedlivém uvážení jednotlivých okolností případu nebo uplatnění § 2918 občanského zákoníku o poměrném snížení. Tato právní úprava může značně ovlivňovat jak možnost získání náhrady škody, tak i její výši, a to vždy dle konkrétních okolností případu, které bude nutné individuálně posoudit, k čemuž Vám naše právní kancelář může vyhotovit právní stanovisko.
Podle ust. § 36 odst. 5 krizového zákona se nárok na náhradu škody s uvedením důvodů uplatňuje právnická nebo fyzická osoba písemně u příslušného orgánu krizového řízení do 6 měsíců od doby, kdy se o škodě dozvěděla, nejdéle do 5 let od vzniku škody, jinak právo zaniká. Orgán krizového řízení může v případech hodných zvláštního zřetele přiznat náhradu škody i po uplynutí termínu k podání žádosti nebo i bez podání žádosti, ale nejdéle do 5 let od vzniku škody.
Odpovědnost za škodu podle § 36 krizového zákona je založena na kumulativním splnění
1. provedení krizového opatření
2. vznik škody
3. příčinná souvislost mezi krizovým opatřením a vznikem škody,
kdy výše uvedené podmínky vzniku odpovědnosti prokazuje poškozený, je proto potřeba důkladně dokumentovat vznik škody, a to všemi možnými prostředky, které mohou sloužit jako důkaz, že škoda vůbec vnikla (výpisy, zápisy, emailová komunikace, dopisy, dokumenty, fotografie, videa, evidence svědků a tak podobně) a zároveň věnovat pozornost sběru důkazů ohledně prokázání příčinné souvislosti. ... See more